PRVNÍ POMOC

První pomoc lze definovat jako jednoduchá a účelná opatření, sloužící k omezení následků náhlého onemocnění nebo úrazu do doby poskytnutí odborné pomoci.

Největší význam má u kritických poruch zdraví- takových, kteréohrožují některou ze základních životních funkcí jako je dýchání, vědomí a krevní oběh.

JAK SE POZNÁ KRITICKÉ ONEMOCNĚNÍ NEBO ÚRAZ?

• náhlý a nečekaný kolaps postiženého - přestane komunikovat, otočí oči v sloup, sesune se na podlahu, mohou být i křeče celého těla;
• náhlá porucha dýchání, pocit „krátkého dechu“ nebo dušení - postižený není schopen vyslovit celou větu na jeden nádech;
• náhle vzniklý tlak na prsou (v zádech nebo nad pupkem), často ve spojení s opocením, pocitem bušení srdce, horšího dechu;
• náhlé ochrnutí části těla, ztráta schopnosti (srozumitelně) mluvit, pokleslý koutek úst, omezení zorného pole;
• úraz s působením velké síly (srovnatelné např. s nekoordinovaným pádem z prvního patra);
• úraz s průnikem cizího tělesa do tělesné dutiny;
• úraz spojený s významným krvácením (krev vystřikuje nebo intenzivně vytéká);
• výbuch, popálení/opaření.

POSTUP PŘI ŘEŠENÍ KRITICKÝCH STAVŮ

ZACHOVEJTE CHLADNOU HLAVU A NEPANIKAŘTE

MYSLETE NA SVOU BEZPEČNOST, pozorně se rozhlédněte, nasaďte si ochranné pomůcky (rukavice, vestu), a ELIMINUJTE MOŽNÁ NEBEZPEČÍ v okolí neštěstí podle konkrétní situace:

• při autonehodě: zajištěním vozidel proti pohybu brzdou či kameny, umístěním výstražného trojúhelníku, odklizením raněných z vozovky, případným vytažením raněných z auta (jen v případě že jim při setrvání v autě hrozí nebezpečí);
• při požáru: odvedením přítomných (přihlížejících i raněných) z dosahu požáru, zabráněním jeho dalšího šíření (pokud lze), zabráněním větším škodám (odnesením lahví s výbušninami);
• při poranění elektrickým proudem: vypnutím zdroje nebo alespoň přerušením kontaktu raněného se zdrojem proudu, zajištěním, aby se nikdo další nezranil;
• po výbuchu: Odvedením (odnesením) raněných co nejrychleji z ohroženého prostoru, ošetřením se zabýváme později;
• po (při) úniku jedovatých látek: zabráněním dalšího úniku (pokud lze), zabráněním dalšího kontaktu s danými látkami;
• při poranění ostrými či jinak nebezpečnými předměty (zbraň): zajištěním, aby se již nikdo nezranil.

UJASNĚTE SI, KOLIK JE POSTIŽENÝCH A CO SE STALO;

• pomoci je třeba rychle, ale nikoliv zbrkle.

OVĚŘTE STAV POSTIŽENÉHO/NÝCH;

• v první řadě se zaměřte na základní funkce jako je dýchání, vědomí a krevní oběh;
• dále pak jestli má popáleniny, je dezorientovaný nebo jestli dokáže chodit.

PŘIVOLEJTE ZÁCHRANNOU SLUŽBU VOLÁNÍM LINKY 155 NEBO 112

• volejte přímo od postiženého;
• požádejte o pomoc lidi kolem Vás.

POSKYTNĚTE PRVNÍ POMOC

ZASTAVTE PŘÍPADNÉ TEPENNÉ NEBO ŽILNÍ KRVÁCENÍ

• stlačujte ránu (držte až do příjezdu pomoci), tlakovým obvazem, event. zaškrcením;
• pokud krev prosakuje přes přiložený obvaz, neodstraňujte původní obvaz, ale přiložte novy;
• zraněného nechte ležet, to zpomalí průtok krve;
• zapíchnutý předmět v hrudníku nebo břiše nevytahujte - krvácení by se mohlo zhoršit.

POKUD SE POSTIŽENÝ DUSÍ (nemůže vůbec dýchat)

• podporujte ho v kašlání a případně dejte herdy do zad mezi lopatky;
• případně mu pomozte se předklonit tak, aby jeho hlava byla níž než hrudník a znovu ho udeřte jak je popsáno výše;
• v případě kolapsu se snažte tlakem na čelo a zdvižením brady zaklonit postiženému hlavu a zkontrolovat dutinu ústní, jestli v ní nemá cizí tělesa (případně odstranit veškeré překážky) a zjistěte stav dýchání sledováním pohybu hrudníku a přiložením ucha k ústům.

POKUD PACIENT DÝCHÁ těžce ale pravidelně

• pomozte mu zaujmout vhodnou polohu pro ulehčení dýchání - polosed;
• při bezvědomí ho dejte do zotavovací (stabilizované) polohy na boku (ta zajišťuje volné dýchací cesty a umožňuje, aby zvratky nebo jiné sekrety odtékaly volně z úst) a nepřetržitě sledujte dýchání do příjezdu záchranářů;
• v případě, kdy máte podezření na zlomeninu, nejprve zafixujte zlomeninu a až poté ho dejte do zotavovací (stabilizované) polohy na boku;
• pokud máte podezření na zranění páteře, neotáčejte zraněného vůbec;
• ošetřete případná další zranění a pátrejte po příčině bezvědomí (info od svědků, alkohol, léky).

RESUSCITACE - STLAČOVÁNÍ HRUDNÍKU

POKUD PACIENT NEDÝCHÁ nebo jen lapá po dechu

• postiženého otočte na záda ideálně na tvrdou podložku;
• v případě křečí celého těla, vyčkejte, až křeče odezní;
• položte své zápěstí do středu hrudníku bezvědomého;
• ruce držte napnuté a tlačte kolmo dolů;
• stlačujte rychlostí 100 až 120 stlačení za minutu do hloubky 5 až 6 cm;
• nepřerušujte do příjezdu odborné pomoci, nebo dokud nezačne jevit známky života.

V případě, kdy je po ruce defibrilátor (AED - přístroj pro obnovení činnosti srdce pomocí elektrického výboje), použijeme jej.

ZAJISTĚTE TEPELNÝ KOMFORT

• snažte se udržet postiženého v teple (přikrytím, zabalením do protišokové folie).

PRVNÍ POMOC PŘI INFARKTU

Infarkt se projevuje náhlou bolestí na hrudi, dochází k ucpání některé cévy, která vyživuje srdce a tím pádem se některá část srdečního svalu ocitne bez zásobení krví. Jedná se o velmi nebezpečný stav, který je nejčastější příčinou zástavy životních funkcí u dospělého. Proto se vyplatí bolest, pocit pálení nebo svírání, tlaku v oblasti hrudníku, zad, krku, paže nebo břicha nepodcenit. Postižený bývá většinou bledý, má nevolnost nebo dušnost.

• postiženého uložte do polosedu a řekněte mu, aby se předklonil, pokud mu to usnadní dýchání;
• dejte pozor, aby se nenamáhal, nepracoval, nikam nechodil, nejlépe i málo mluvil;
• pokud má předepsané léky na srdeční potíže, pomozte mu je užít;
• když se stav podstatně nezlepší do 5 minut, nebo nemocný neměl nikdy srdeční obtíže, ihned volejte záchrannou službu;
• vyvětrejte, uvolněte oděv kolem krku a postiženého uklidněte;
• do příjezdu záchranné služby postiženého sledujte, při zhoršení stavu opět informujte záchranáře a reagujte na situaci;
• když nemocný upadne do bezvědomí se zástavou srdce, uložte jej na záda na pevnou podložku a zahajte ihned nepřímou srdeční masáž.

PRVNÍ POMOC PŘI POPÁLENÍ

• odstraňte zdroj tepla nebo se přesuňte mimo jeho dosah;
• nedotýkejte se rány a chraňte jí před znečištěním;
• neodstraňujte zbytky oděvu z rány nebo jiné ulpěné předměty;
• nedávejte postiženému nic jíst ani pít, protože později může být nutné provést výkon v celkové anestezii;
• popáleniny začněte chladitmírným proudem tekoucí studené vody, ponořením do studené čisté vody nebo obklady ze sterilní roušky;
• chlaďte alespoň 20 minut, nebo dokud nepřijede záchranná služba;
• u rozsáhlých popálenin chlaďte nejcitlivější místa (obličej, ruce, krk);
• současně rychle odstraňte prsteny, hodinky, řetízky a jiné ze zraněné oblasti, než začne otékat;
• nikdy nedávejte na popáleninu mast či krém a nepropichujte vzniklé puchýře;
• zakryjte zranění sterilním obvazem dostatečně velkým, aby úplně zakryl popálené místo.

NÁRAMEK BODYID

Viditelně umístěný Body ID náramek může pomoci záchranářům s Vaší rychlou identifikací. Mohou se díky němu dozvědět, jaký je Váš zdravotní stav, jaké máte alergie, a při poskytování lékařské pomoci k tomu budou moci přihlédnout, což může v těžkých případech zvýšit šanci na přežití. Pomůže i s kontaktováním uvedených blízkých osob.

Na BodyID náramek si můžete vyznačit např. Jméno, příjmení, rok narození, stát, případně město, telefon na blízké osoby, alergie, krevní skupinu, diagnózy,.

Udělejte si čas a vytvořte si takový, který bude odpovídat vaší anamnéze, a buďte v klidu s vědomím, že jste v bezpečí v případě nouze.